RILEY NYX AVERY

11. září 2016 v 14:57 | Admin |  Postavy
Věk: 22 let | Rasa: Vlkodlak | Hráč: Riley | Thales | FC: Freya Mavor



Na první pohled Riley vypadá obyčejně jako většina dívek, dalo by se říct i tuctově, ale po bližším prozkoumání zjistíte, že to tak úplně není. Je drobnější postavy, měří přibližně 165 centimetrů a za svou výšku zrovna dvakrát ráda není, ale je už smířená s tím, že už vyšší nebude a že jestli bude chtít hrnek z vyšší poličky, jednoduše si bude muset vylézt na linku. Ale i přesto, že jí do vínku výšky moc nepřidali, má nápadné ženské křivky a tak si jí s dítětem určitě nespletete.
Tvář má orámovanou blonďatými vlasy přírodního odstínu, nikoliv uměle barveného, které jí pozvolna ve vlnách splývají až pod ňadra. Většinou je nosí rozpuštěné, ve vysoko posazeném culíku, nebo lajdáckém drdolu. Složité účesy u ní uvidíte jen zřídka, protože je jednak neumí a jednak na to nemá ani nervy. Jako první si pravděpodobně všimnete drobných a neposedných pih, které pokrývají její tvář. Pod symetrickým obočím jsou usazeny oči světle modré barvy, které občas mají odlesky šedi nebo zelené barvy a které jsou orámované hustými černými řasami. Lehce vystouplé lícní kosti dodávají jejímu obličeji eleganci. Pod malým nosíkem jsou usazeny plné rty, z nichž dolní ret je viditelně plnější. Většinou vychází ven nalíčená pouze jemně, nebo vůbec. Do výraznějšího líčení se pouští pouze pokud se koná nějaká důležitější událost.
Postavu má víceméně vysportovanou, ačkoliv tomu cvičení moc nedává. Zlaté geny.

Jak vám může napovědět už její jméno, Riley není úplně tak typická dívka. Za viníka můžeme víceméně označit jejího otce, který si přál dalšího - konkrétně třetího - syna, ale bohužel… nevyšlo mu to. Což mu zrovna nezabránila v tom, aby změnil svůj dosavadní styl výchovy. Naštěstí tu byla i její matka, která zabránila tomu, aby se z ní nestal úplný kluk v holčičím těle. Takže ve výsledku je schopná opravit auto ale není ani naprostý módní strašák.
Riley je cílevědomá dívka, která si vždy jde za tím, co si umane a jen málo kdy couvne z nějaké výzvy. Hold žila s dvěma staršími bratry tak co čekat. To se dostáváme i k její tvrdohlavosti, kterou měli tak nějak v rodině. Občas jí dopomohla k získání toho, co se chtěla, ale taky jí občas dostala do pěkných problémů, z kterých se ne vždy úplně lehce vysekávala.
Přátelská a usměvavá, takový je ve společnosti. Nicméně… zároveň je i plná sarkasmu a černý humor jí také není cizí. A jak už bylo zmíněno, vyrůstala v rodině, kde převažovala mužská populace, tak se občas stane, že mluví jak dlaždič.
Co se opačného pohlaví týče, není úplná stydlivka, ale trofej za flirt by také nedostala. Zůstává jednoduše sama sebou, nesnaží se ze sebe dělat něco, co není. Sem tam ráda provokuje, stejně jako sem tam někoho hrubě odpálkuje.
Po matce zdědila lásku k umění. Hudba, obrazy,… to je Rileyina vášeň. Co se hudby týče, nejvíc se jí zamlouvá piáno a taky že se na něj slušně naučila. Táta to sice nepodporoval, zastával názor, že umění je jenom pro slabochy, ale Riley měla svou hlavu a ani jeho zesměšňování ji od toho neodradilo. Eric - straší bratr - ji trochu naučil na bubny. A obrazy? V nich se může Riley i ztratit. Právě kvůli tomu si také sehnala práci, kde se s nimi setkává prakticky každý den. Ne sice s těmi nejslavnějšími díly, ale kolikrát s mnohem krásnějšími od neznámých autorů. Svou práci bere vážně a tak se snaží ji odvádět co nejlépe. Za workoholika byste ji ale mohli označit jen těžko, na to má až příliš ráda svůj klid. A postel, ze které má někdy velký problém se dostat.
Otec její povahu tak nějak zocelil. Jak by také ne, vždyť jí vychovával jako syna. Chtěl, aby Riley sportovala stejně jako její dva starší bratry, ale nikdy jí nedohnal k takovým výsledkům, jakoby si přál. Kdyby to Riley bavilo, určitě by to dokázala, ale jí se to hnusilo. Jediné, co jí nevadilo, byl běh a s bratry si ráda zahrála basket, ale to bylo tak všechno. Od bratrů tak nějak chytila "úchylku" na auta. Nejstarší bratr Ryan vlastnil autoservis a Riley mu vždy ráda pomáhala a mnoho se od něj také naučila.
Ačkoliv se snaží udržovat si pozitivní přístup k životu, ne vždy se jí to daří. Občas se uzavře do sebe a nechce nikoho vidět. Minimálně desetkrát za měsíc se uprostřed noci budí s křikem a se slzami v očích a se strachem. Nesnáší doktory a raději zůstává tvrdohlavě doma s bolestmi, než aby si k nim zašla.
Island, červenec 1896, toho dne se za velké a kruté bouřky narodila malá holčička manželům, kteří už tak měli dva syny - Ryana a Erica. Otec si přál i třetího, ale jeho přání bohužel vyslyšeno nebylo. Na rozdíl od toho matčiného, která se za holčičku i modlila. Holčička byla pojmenovaná Riley a byla vychovávaná spíše svými bratry, jelikož rodiče museli tvrdě pracovat, aby dokázali celou svou rodinku uživit. Dětství měla Riley převážně šťastné. Starší bratři ji sice neustále pošťuchovali, dělali si z ní legraci, otec jí nutil do sportů, ke kterým si stihla vypěstovat odpor a matka jí pro změnu nutila do věcí, které byly až moc holčičí, ale přesto se všichni měli navzájem rádi, i když měl každý svůj vlastní způsob, jakým to vyjadřovali. Ve škole si nečekaně více rozuměla s kluky než s dívkami a byla vždycky průměrnou studentkou. Ne snad že by byla hloupá, jí to prostě nebavilo. Sice se ráda učila novým věcem, ale ne tím způsobem, jak ji škola nutila.
Všechno se tak nějak začalo kazit v době jejího dospívání. Ne, že by procházela nějakou nezvladatelnou pubertou, ale duševní nemoc jí vzala matku. Když jí bylo 14 let, u matky se poprvé projevily příznaky schizofrenie. V jejích 17 si matka vzala život. Doma to byly těžké roky. S otcem si přestala rozumět, neustále se s ním hádala a ne jednou od něj v záchvatu vzteku dostala facku. Jedinou oporou pro ni byli bratři. Ryan a Eric. Byla to zkrátka nerozlučná trojka. Tak nerozlučná, až je to všechny stálo život. Tedy… vyjímaje Riley. Tehdy jí bylo 19 let, když se to stalo. Zapletla se se špatnými lidmi a zjistila to, až když bylo příliš pozdě. Skupina vlkodlaků shánějící subjekty na testování. Původně měli vyhlédnutou pouze jí, jelikož mužských subjektů už měli hodně, ale při marném pokusu zachránit svou malou sestřičku zajali i je. Jako první je všechny proměnili ve vlkodlaky. Poté začali dělat nejrůznější testy. Reakce na toxiny, rychlost regenerace, reflexy, na co si vzpomenete. Ne každý "subjekt" však přežil. Jako první umřel Eric. Nezvládl elektrošoky. Pak Ryan. Otrava jedem. Riley viděla umírat oba z nich a dost se to na ní podepsalo.
Krvavý měsíc. Ten jí svítil na cestu, když se jí podařilo po 15 letech věznění utéct z laboratoře. Předstírala mdloby a využila poprvé svých vlčích schopností pro svůj prospěch. Z tohoto věznění a ztráty svých bratrů se Riley léčila dlouhou dobu. Poznamenalo jí to jak fyzicky - vertikální jizva podél páteře - tak i psychicky - noční můry, strach z lékařských pomůcek a do jisté míry i klaustrofobie. Nakonec se z toho jakž takž vybojovala a naučila se přijmout a ovládat své vlčí já. Trvalo to ovšem řádku let.
Velkou část jejího života strávila cestováním po celém světě, kdy se učila novým jazykům a kulturám. Usazovala se jen málo kdy, většinou to byli jen takové pár leté zastávky. Doufá, že se to pro tentokrát změní.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ZdenekR ZdenekR | E-mail | 17. ledna 2017 v 14:30 | Reagovat

Chtěli byste zvýšit návštěvnost na svetmalleore.blog.cz několikrát? Hledat v google: Masitsu's tricks

2 TomkoK TomkoK | E-mail | Web | 18. ledna 2017 v 9:17 | Reagovat

Miluju čtení vašich článků

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama