LUCAS AINSWORTH

21. srpna 2016 v 13:30 | Admin |  Postavy
Věk: 25 let | Rasa: Čaroděj | Hráč: Chase | Wennar I FC: Ed Westwick



Lucas je ke svému věku vyšší, sportovní postavy. Obličej je hranatý, pod hustým obočím se schovávají dvě oříškově hnědé oči, ve kterých téměř vždy pohrávají jiskřičky ať již nadšení nebo jako předzvěst nějaké neplechy. Spíše druhá možnost v různém měřítku. Od téměř nepatrných neplech až po skutečně rozsáhlé plány. Přední část hnědých vlasů, která by jinak spadala do očí, je delší než zbytek. Aby však předešel tomu, že by mu vlasy zavazely ve výhledu, upravuje si je jednoduše dozadu. Nepovažuje se za toho, jenž by přehnaně pečoval o svůj vzhled a zaobíral se každým detailem. I přes to všechno, ať chce nebo ne, dokáže si vybrat vždy takové kousky oblečení či se tak upravit, že výsledek je jednoduše stoprocentní a prakticky vždy zaručený. Co se obličeje dále týká, tvoří ho i užší, dlouhý nos, který jako jediný na svém těle nemá Lucas rád. Nakonec pak plné. leč nikterak výrazné světlé rty, na kterých téměř vždy pohrává drzý úsměv. Při chůzi se snaží vždy držet rovná záda a nehrbit se. Dělá přece čest sám sobě, tak proč si to kazit. Pohybuje se až s nebývalou lehkostí, která mu byla dána nejspíše již od přírody. Ohledně oblékání má zavedený systém a nehodlá ho měnit. Vždy si bere rifle, k nim buď obyčejné triko pro každodenní nošení, nebo naopak košili pro významnější příležitosti, poté obyčejnou černou slabou mikinu či sako, na tom už nezáleží. Nedá se popřít, že i když se snaží byť minimálně, má jistý styl a šarm.

Za každé situace se snaží udržet si chladnou hlavu a uvažovat pokud možno rozumně. I když ne vždy se jeho záměr setká s kýženým výsledkem, ale to už zacházíme poněkud jinam. Než se do něčeho pustí, vše si napřed do podrobností naplánuje, aby nedošlo k žádnému omylu či kolizi. Ne, musí mít všechno perfektní. Absolutně nepředstavitelné by pro něj byla jediná skulina v plánu, která by mohla mít nedozírné následky. Ano, občas přehání, ale je to jeho pohled na věc. Typická je pro něj taktéž vysoká obezřetnost, nevrhne se do něčeho hned po hlavě. Stejně tak cizím lidem i nelidem příliš nevěří. Nikdy nemůže vědět, odkud se na něj chystá zaútočit nebezpečí. Paranoidní? To je možná také, ale jen ve výjimečných situacích, ne však pravidelně. Není příliš bojovný typ, spíše se snaží potyčkám vyhnout či je nějak rozumně vymluvit. Když už by ale mělo dojít k nejhoršímu, dokáže se rvát i na život a na smrt. Pokud se někomu podaří ho vytočit, riskuje skutečné problémy. V tomto případě se až zdá, že s z Lucase stal někdo naprosto jiný. Musí mít vždy to nejlepší, nespokojí se s prachobyčejnými věcmi. Nemá rád povrchní lidi, i když sám je takový a nikdy jiný nebyl. Možná je to z toho důvodu, že se s podobnými typy jednoduše nesnese. Vyloženě nemá rád, když mu někdo oponuje či se s ním dokonce pustí do hádky. V některých situacích se může zdát apatický, ale jedná se o klam. Vnitřně vše prožívá dosti silně. Své emoce však dokáže udržet na uzdě a příliš je neprojevuje, nemá to zapotřebí. Když mu někdo ublíží, pamatuje si to ještě hodně dlouho. Nemá rád rychlé změny, raději ke všemu přistupuje s rozmyslem a potřebnou dávkou soustředění. Pokud nemusí, do ničeho se příliš nežene. Mezi jeho nezpochybnitelné přednosti patří fakt, že je vynikající herec. Prakticky vše, co řekne, mu druzí uvěří. Nemusel to ani příliš trénovat, podobné vytáčky mu jdou samy od sebe již od raného dětství. Již jako malý dokázal obelhat své vlastní rodiče, kteří nikdy na pravdu nepřišli. Pokaždé dostal vše, co chtěl. Buďto dobrovolně, nebo si to vynutil. Nebyl však oním vztekajícím se dítětem, ne, on měl své vlastní metody a techniky. Není příliš nadšený, pokud se musí pro nějakou věc rozhodnout okamžitě, jen tak z fleku. Přátelé..tak těch moc neměl. Alespoň ne těch opravdových. Když už by se však poštěstilo a někdo se vetřel do jeho přízně natolik, že by se mohl nazývat přítelem, pak by v Lucasovi nalezl neskrývanou podporu prakticky ve všem, co by se rozhodl podniknout. Což o to, že by to bylo spíše pro osobní prospěch, než že by sám Lucas chtěl někomu pomáhat? Ale to už jsme opět příliš hluboko v samotném nitru, kam jen tak někoho nepouští. Za zmínku ale zřejmě stojí fakt, že jedné osobě se za celý jeho život podařilo dostat se mu pod kůži. Jistá dívenka, kterou našel jednoho dne zmatenou v lese. Mezi jeho výhody patří, že je těžké jej rozčílit či jinak vyvést z rovnováhy. Je zastáncem toho názoru, že každý potřebuje určitý čas, kdy může být pouze sám a věnovat se vlastní činnosti či jen tak v klidu přemýšlet. Co však skutečně rád nemá je tanec. Další věcí, kterou příliš nemusí, je umění celkově. Ať už se jedná o sochařství, malířství či hudbu, nic z toho mu nic neříká. Nezná prakticky žádné skladatele, malíře..jednoduše nic. Možná kdysi o komsi četl, ale je to pravděpodobně již tak dávno, že to stejně stihl zapomenout. Není ten typ, který by byl na podobné věci vysazený a tudíž ani necítí potřebu si něco takového pamatovat. Když to vlastně ani nepotřebuje. Jakožto čaroděj oplývá mocí ovládat oheň. Nechvástá se tím však, i když pro své vlastní potřeby si menší či větší ohýnek jednoduše neodpustí. Ve vypjatých situacích se však může stát, že nějaký předmět v okolí pod nátlakem jeho mysli jednoduše vzplane. To je poté opravdový problém, který se špatně vysvětluje. Jeho taktikou je vzít roha a o nic víc se nestarat. Není to nejstatečnější, ale to už záleží na úhlu pohledu, jemu to například vyhovuje. Ostatně proč také ne. Svůj čarodějný život si vskutku užívá plnými doušky, ale popravdě se nemůže dočkat toho, co přijde po tom.

Již odmala byl ten jiný. Divný. A spousta dalších přídavných jmen, kterými ho vrstevníci častovali. Jen proto, že dokázal něco, co oni ne. O čem se jim ani nesnilo. Dle jeho vlastních slov byl výjimečný. Jako jedináček si musel najít přátele v okolí, pokud nechtěl zůstat úplně sám. Což se však také stalo, vzhledem k nechápavosti dětí z okolí. Co je jiné je automaticky špatné, to byla jejich zvrácená logika. Leč Lucas si nikdy nestěžoval, nikdy se dokonce ani nesnažil se jakkoliv zapojit. Byl velmi uzavřeným hochem, který trávil spoustu času se svými rodiči, ale ještě více osamotě. V tajnosti a tichu se již v brzkém věku zlepšoval ve své magii, která mu doslova přirostla k srdci. Nechápal, kde se to v něm vzalo ani jak je možné, že něco podobného dokáže. Až do chvíle, než na tuto skutečnost přišla jeho matka. Byl zrovna poklidný páteční večer, pár týdnů před Lucasovými patnáctými narozeninami. Jako kdykoliv jindy byl ve svém pokoji a cvičil. V tom se však dveře otevřely a dovnitř vešla Wendy, jeho matka. Přistihla ho přímo při činu. Chlapec se nesnažil nijak bránit či vymlouvat, vždyť ho sama viděla. Co ho však překvapilo, byla matčina reakce. Byla totiž naprosto v klidu. Klekla si před židli, na které Lucas seděl a tichým hlasem mu začala vyprávět příběh své rodiny. Zdálo se, že se jedná o smyšlenou báchorku, ale přesto každé slovo, které pronesla, bylo pravdivé nebo na pravdě založené. Tudíž se Lucas dozvěděl, že je skutečným čarodějem a odkud jeho moc pochází, že je dědičná. Dozvěděl se také, že jeho matka praktikovala pouze a jenom dobrou magii, kdy čerpala sílu z přírody kolem sebe. Matka ho nakonec ještě zařekla, aby o ničem, co tu vyslechl, neřekl otci. Bylo to prý životně důležité. Lucas tiše souhlasil. Proč by to měl vůbec dělat, sdělovat svá tajemství druhým? Již v tomto věku se v něm rozvíjela jistá opatrnost a nechuť se komukoli s čímkoli svěřit. Bylo mu něco málo přes dvacet let, když se stalo něco, co rozhodlo o jeho příštím osudu.
Opět je večer, tentokráte však již Lucas sedí ve svém vlastním domě, který obývá bohužel sám. Inu, bohužel..to je dosti nepřesné vyjádření. Pro něj to bylo něco dokonalého. Jelikož byl už od počátku svého žití jiný, nemohl pokračovat jinak. Jelikož měl dům na okraji lesa, dost často chodil na dlouhé procházky mezi stromy, prakticky každý den docházel dál a dál a objevoval nová místa. Jednoho dne však narazil na drobné děvče, které se zdálo na smrt vyplašené. Zvědavost mu nedala a začal se zajímat, jak se sem vlastně přivedlo, kde má rodiče a podobně. Slovo dalo slovo, chtělo to nějaký čas, ale nakonec mezi nimi vzniklo pevné přátelství. O dalších pár týdnů později započal svou pouť po světě. Je jasné, že nemohl na jednom místě zůstat tak dlouho. Jenže zde se v názoru se Scarlett rozcházel, tudíž musel vyrazit sám. Není to tak dlouho, co se znovu usadil s tím, že by snad mohl začít nový život.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama